Zvláště důležitá je teplota – réva má v tomto ohledu vysoké nároky. Pozemek musí být chráněn před chladnými větry a svažovat by se měl k jihu. Vysazujeme pak odrůdy, které odpovídají nejen našemu pěstitelskému záměru, ale především celkové poloze a místním klimatickým a půdním podmínkám.
Růst révy vinné, její plodnost a především jakost hroznů nejvíce ovlivňují mikroklimatické a půdní podmínky. Réva je teplomilná rostlina. Délka jejího vegetačního období se počítá ode dne, kdy se na jaře průměrné denní teploty ustálí na hodnotě vyšší než 10 °C. Končí na podzim, kdy průměrné denní teploty klesnou pod tuto hranici. Jedině při průměrné denní teplotě vyšší než 10 °C totiž probíhají životní děje v nadzemní části keře.
Délka vegetačního období se u jednotlivých odrůd počítá od jejího vyrašení až do sběru hroznů.
Průměrná teplota by také během vegetačního období neměla klesnout pod 14 °C. Při volbě místa pro vinohrad je velmi důležité zjistit si, zda se v daném místě na jaře nevyskytují příliš často mrazíky.
- Světlo je dalším důležitým faktorem. Přitvarování keřů révy a rozložení jejich listové plochy musíme dbát, aby co největší část listů byla osvětlena přímým dopadem slunečních paprsků.
- Vodní srážky – zajímáme se nejen o jejich celkový úhrn za rok, ale také o jejich rozdělení během vegetace. Minimum je 300 mm srážek za rok, optimum pak roční „příděl“ 600 až 800 mm srážek. Pro svažité pozemky jsou nebezpečné dešťové přívaly, které působí silnou erozi půdy.
- Časté letní rosy zvyšují nebezpečí výskytu peronospory. Pravidelné podzimní ranní mlhy jsou naopak příznivé pro tvorbu aromatických látek ve zrajících hroznech.
- Vzdušné proudy také hrají výraznou roli. Větry totiž mohou vinici výrazně ochlazovat nebo oteplovat.